Skok na hlavní stránku

Globální problémy 
Globální oteplování, naru?ování ozonové vrstvy, jaderná energie, zne?i?ťování vod, p?dy... 
Solární oteplování - aneb jiné skute?nosti
Autor: Kyklop (IP zapsáno)
Datum: 10.02.2006 16:36

<HTML>[www.vesmir.cz]


Solární oteplování
*****************************

Václav Cílek
Publikováno: Vesmír 85, 12, 2006/1


Solární? se rýmuje se slovem ?globální?. Globální oteplování chápeme tak, ?e je zp?sobeno ?lov?kem, p?esn?ji skleníkovými plyny, které ?lov?k vypou?tí do atmosféry. O solárním oteplování jsme donedávna v?bec neuva?ovali. P?edpokládalo se, ?e se solární konstanta (tedy mno?ství slune?ního zá?ení dopadajícího na povrch atmosféry) sice m?ní, ale tak nepatrn?, ?e ve skute?nosti konstantou tém?? je. Slune?ní aktivita osciluje v m??ítku známého 11letého cyklu a v ?ad? dal?ích del?ích cykl? o délce trvání nap?íklad 90 let, ale práv? u nejvýrazn?j?ího a nejkrat?ího 11letého cyklu se vliv na klimatické zm?ny posuzuje velice obtí?n?, proto?e je modifikován teplotní setrva?ností oceánu. Solární oteplování je p?irozený proces vedoucí prost?ednictvím vy??í slune?ní aktivity k vy??í teplot? povrchu Zem?.

Solární oteplování je pravd?podobn? velké politické téma budoucnosti, proto?e ?íká, ?e se Zem? do n?jaké míry otepluje i bez lidského p?i?in?ní. Politici o tom zatím p?íli? nemluví ? bu?to se k nim zprávy je?t? nedostaly, nebo se bojí blamá?e, kdyby se v?dci zmýlili. Solární oteplování v?ak hýbe v?deckou komunitou, i kdy? v tém?? ka?dém ?lánku auto?i n?kde na záv?r opatrn? ?íkají, ?e nejv?t?í díl odpov?dnosti za oteplování le?í na lidstvu. Nicmén? vyzn?ní hlavních statí bývá pon?kud odli?né a vyplývá z nich dominantní vliv Slunce na zemské klima p?edindustriální doby. Nap?íklad období Maunderova minima v letech 1645?1715, kdy bylo nejmén? slune?ních skvrn a nejni??í slune?ní aktivita, odpovídá n?kterým výrazn? chladným epizodám malé ledové doby a podobná závislost se dá vysledovat i pro d?ív?j?í chladné epizody.

Lavinu ?lánk? a úvah o solárním oteplování v podstat? zp?sobily dva ?lánky citované v záv?ru této zprávy. V roce 2003 publikoval tým astronoma Ilji Usoskina odhad po?tu slune?ních skvrn za posledních 1150 let. Práce vychází z m??ení obsahu kosmogenních izotop?, zvlá?t? 10Be v ledových vrtech, a z jejich srovnání se záznamem po?tu slune?ních skvrn, který je veden od roku 1610. Výpo?et je zalo?en na p?edpokladu, ?e mno?ství kosmického zá?ení je zhruba stabilní, ale na Zemi jej dopadá tím mén?, ?ím v?t?í je magnetická aktivita Slunce, která kosmické zá?ení odsti?uje. Jinými slovy ? v?t?í mno?ství kosmogenních izotop? indikuje ni??í slune?ní aktivitu a tento p?edpoklad se dá pro posledních 400 let ov??it práv? z po?tu reáln? pozorovaných slune?ních skvrn. Záv?r práce byl neo?ekávaný ? zhruba od roku 1940 panuje nejv?t?í slune?ní aktivita od 9. století na?í éry.

O rok pozd?ji vy?lo v ?asopisu Nature pokra?ování p?íb?hu, ale tentokrát prota?ené o 11 tisíc let do minulosti. V tomto p?ípad? byl jako indikátor míry slune?ní aktivity pou?it nestabilní izotop uhlíku 14C. Ten vzniká p?sobením kosmického zá?ení na oxid uhli?itý v atmosfé?e. Oxid uhli?itý je v pr?b?hu fotosyntézy p?ijímán rostlinami. Kdy? pot?ebujeme zjistit rok po roce, nebo dokonce sezonu po sezon?, kolik kdy bylo radioaktivního uhlíku v atmosfé?e, sta?í kdy? odpo?ítáme letokruhy do minulosti a analyzujeme p?íslu?nou p?ír?stkovou linii. Proto?e se zmín?ný izotop uhlíku samovoln? rozpadá (s polo?asem rozpadu 5715 let), je nutné podle stá?í letokruhu dopo?ítat chyb?jící mno?ství.

Dál musíme vzít v úvahu magnetické pole Zem?, které rovn?? stíní kosmické zá?ení a jeho? intenzita se m?ní na?t?stí pom?rn? pomalu, tak?e i tento krok výpo?tu je pova?ován za v?rohodný. Pak ale narazíme na v?t?í neznámou ? zdaleka nejv?t?í mno?ství rychle uvolnitelného oxidu uhli?itého obsahují hlubokomo?ské vody. Pokud by se náhle m?nila mo?ská cirkulace, bude se nejspí? m?nit i mno?ství oxidu uhli?itého v atmosfé?e, a tím i mno?ství radioaktivního uhlíku. Ani tato prom?nlivost asi nebude p?íli? velká, proto?e bubliny v ledových vrtech ukazují, ?e v holocénu m?l oxid uhli?itý spí? setrvalou úrove?.

Záv?r této studie je je?t? pozoruhodn?j?í. Auto?i spo?ítali, ?e sou?asná úrove? magnetické slune?ní aktivity je nejvy??í za posledních 8,2 tisíce let! Ji? osm tisíc let nebylo Slunce tak aktivní jako v posledních 70 letech. V holocenním fosilním záznamu dále nalézáme 31 období, kdy desetiletý pr?m?r po?tu slune?ních skvrn (a tedy epizod rychlého oteplení) p?ekro?il 50. Dnes jich je p?es 70. Dal?í d?le?itý údaj se týká toho, jak dlouho epizody zvý?ené slune?ní aktivity trvají. Pr?m?rná délka je pouhých 30 let a nejdel?í perioda dosáhla 90 let. Vyplývá z toho, ?e sou?asné období zvý?ené slune?ní aktivity je nejen neobvykle intenzivní, ale také nezvykle dlouhé. Podle v?eho by m?lo skon?it b?hem n?kolika let, ale nejpozd?ji b?hem prvních n?kolika budoucích desetiletí. Celkový solární p?ísp?vek k sou?asnému oteplování m??e být zhruba 30 %.

Komentá?: dal?í publikované práce a diskuse se týkají spí? p?esnosti jednotlivých krok? výpo?tu, ale nezpochyb?ují základní my?lenku, jí? je sou?asná ? a doufejme ji? odeznívající ? extrémní slune?ní aktivita. Z hlediska lidstva ?i prostého ?asového m??ítka na?ich ?ivot? se vlastn? ocitáme v klimaticky mimo?ádné situaci, ve které se s?ítá oteplování zp?sobené Sluncem s oteplováním zp?sobeným ?lov?kem. Nikdy za posledních 650 tisíc let nebyla koncentrace oxidu uhli?itého v atmosfé?e tak vysoká jako dnes. Provádíme vlastn? neobvykle vzru?ující klimatický experiment planetárního rozm?ru.

V tomto p?ísp?vku ji? není místo na to, abychom se zabývali vlivem oteplování na mo?ské proud?ní, ale stojí za to p?ipomenout, ?e oceán jako obrovský akumulátor tepla má tak velkou teplotní setrva?nost, ?e vliv kumulované slune?ní energie bude p?sobit je?t? roky poté, co solární oteplování odezní.

Literatura Usoskin et al.: A Millennium Scale Sunspot Number Reconstruction: Evidence for an Unusually Active Sun Since the 1940?s., Phys. Rev. Letters 91/21, 1?4, 2003
Solanki S. K. et al.: Unusual activity of the Sun during recent decades compared to the previous 11 000 years, Nature 431, 1084?1087, 2004


Soubory ?lánek ve formátu pdf: 200601_V012-017.pdf (408.74kB)</HTML>



Jméno: 
Email: 
Téma: 
Prevence SPAMU:
Níže uvedený kód vložte do vstupního pole. Toto je prevence proti automaticky vkládaným příspěvkům.
 **     **  ********  **    **  **    **  **       
  **   **   **    **  **   **   ***   **  **       
   ** **        **    **  **    ****  **  **       
    ***        **     *****     ** ** **  **       
   ** **      **      **  **    **  ****  **       
  **   **     **      **   **   **   ***  **       
 **     **    **      **    **  **    **  ******** 
Toto je moderované fórum. Vaši zprávu musí schválit moderátor nebo administrátor, do té doby bude skryta.


 
Máte-li dotaz nebo připomínky,
kontaktujte nás: info@ielektro.cz
 
Reklama na stránkách iElektro.cz
 
Copyright © 2001-8 iElektro.cz