Skok na hlavní stránku

Globální problémy 
Globální oteplování, naru?ování ozonové vrstvy, jaderná energie, zne?i?ťování vod, p?dy... 
Globalní oteplování
Autor: (IP zapsáno)
Datum: 06.12.2004 19:24

<HTML>Ahoj v?ichni schánim nejakej zpracovanej refert na téma Globalní oteplování moc
by m? to pomohlo????????????</HTML>

Re: Globalní oteplování
Autor: (IP zapsáno)
Datum: 08.12.2004 15:08

<HTML>Blbe,tak si ho koukej hezky ud?lat sám jako JÁ!!!!!M? ho taky nikdo neud?lá!!!!!!!</HTML>

Re: Globalní oteplování
Autor: Jouda (IP zapsáno)
Datum: 08.12.2004 22:18

<HTML>Jo, jeden nevzd?laný blbec napí?e koninu, a sto dal?ích ji od n?j opí?í a vydávají za ov??ený fakt. To pak nemají vznikat bludné vize, ?e ?</HTML>

Re: Globalní oteplování
Autor: petra (IP zapsáno)
Datum: 12.12.2004 19:43

<HTML>jak maly jardove......</HTML>

Re: Globalní oteplování
Autor: (IP zapsáno)
Datum: 26.01.2005 13:58

<HTML>Lidé si myslí cokoliv,ale to co my víme je nezajmá.A proto ne?istuji prostredí a na?í asmoferu.My tomu chceme zabránit.Lidé na pomocte nam chránit P?RODU!!!
Naza?átek nám sta?í,kdy? pom??ete lilém po?kozením zemích vlnou CUNAMI tím,?e po?lete n?jaké peníze a pro nás irformace o GLOBÁLNÍM KATOSTROFÁCH!!!!!!!!!

D?kujeme</HTML>

Re: Globalní oteplování
Autor: Jouda (IP zapsáno)
Datum: 26.01.2005 20:55

<HTML>Ty se nejd?íve nau? mluvit a psát, a pak n?co zachra?uj.</HTML>

Re: Globalní oteplování
Autor: Kouda (IP zapsáno)
Datum: 31.01.2005 20:18

<HTML>Nazdar Joudo! Ty se? fakt n?jak zpomalenej, aby já nezachránil tebe, ale nejd?ív bych ti musel dát na dr?ku! Zkus se podívat do zrcadla a uvidí? tam ksichta, který je nejv?t?í lidskou katastrofou.</HTML>

Re: Globalní oteplování
Autor: Jouda (IP zapsáno)
Datum: 04.02.2005 01:00

<HTML>Koudo, opravdu bezvadný p?ísp?vek do diskuse. To m??e napsat jedin? opravdový zachránce v?eho a v?ech. Co je?t? chytrého nám poví? ?</HTML>

Re: Globalní oteplování
Autor: Mirek (IP zapsáno)
Datum: 09.02.2005 13:01

<HTML>Scháním n?jaký referát na Globání problémy.M??e být i o Greenspeace!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!</HTML>

Re: Globalní oteplování
Autor: (IP zapsáno)
Datum: 10.02.2005 12:50

<HTML>Shánim nejaké podklady pro referát:Globální problémy ve fyziogeografické sfé?e. Pokud by byl i celkov? vypracovaný referát rozhodn? bych se nezlobila=) díky ¨za ka?dou informaci.</HTML>

Re: Globalní oteplování
Autor: Jouda (IP zapsáno)
Datum: 16.02.2005 23:38

<HTML>To je zajímavé ... ka?dý stále n?kde vidí n?jaké "Globální problémy", ale kdy? má o nich napsat, neví co napsat. Nebo nejlépe opsat. Otázkou je, zda-li si ty globální problémy n?kte?í sami nevymý?lí, aby m?li o ?em psát.</HTML>

Re: Globalní oteplování
Autor: Franta (IP zapsáno)
Datum: 17.02.2005 12:28

<HTML>Hm, kdyz budete furt opisovat, tak se opravdu nic nenaucite.</HTML>

Re: Globalní oteplování
Autor: Ef (IP zapsáno)
Datum: 13.03.2005 15:38

<HTML>Jak malý kluci...va?e odpov?di odpovídaj va?í mentalit?..Pak se nedivim ?e mi ?e?i máme takovou skv?llou pov?st....</HTML>

Re: Globalní oteplování
Autor: Tereza (IP zapsáno)
Datum: 26.03.2005 19:53

<HTML>?au lidi! Koukám,?e ten Jouda je p?knej debil, fakt moc ochotnej n?komu pomoct.Umí jen kritizovat.Jen kdyby on cht?l pomoci,tak se z toho ka?dej musí posadit na pr...!?e je to tak,Joudo!Docela by m? zajímalo,kolik ti je,proto?e tvoje zprávy odpovídají zprávám 3letého dít?te.Jen doufám,?e jsem te? ty 3letý d?ti neurazila... Debile!</HTML>

Re: Globalní oteplování
Autor: Jouda (IP zapsáno)
Datum: 26.03.2005 23:08

<HTML>Sle?inko Terezko, ano, kritizuji, ale nikdy tu nikomu sprost? nenadávám. Tak?e a?koliv kritizuji, jsem myslím schopen k tomuto tématu napsat z hlavy i slu?ný odborný ?lánek, na rozdíl od zdej?ích studentík? tou?ících opsat cokoliv a kdekoliv. A pokud bych já um?l jen a pouze kritizovat, pak ty umí? jen sprost? nadávat, co? je je?t? mnohem hor?í, zvlá?t? pokud se samozvan? pasuje? za zachránce sv?ta ...</HTML>

Re: Globalní oteplování
Autor: Jouda (IP zapsáno)
Datum: 01.07.2005 21:22

<HTML>Britské listy.
9.6.2003
****************************************************
Staré a nové pohledy na klimatickou zm?nu
****************************************************
Darius Nosreti
Astronomové si v?dy mysleli, ?e na chladnoucích planetách a na planetách, kde je chlad podmín?n vzdáleností od Slunce, ve shod? s celkov? ni??í tepelnou energií cirkulující v atmosfé?e, se sní?í i rychlost atmosférických v?tr? a dojde k jakési mrazivé stabilizaci klimatu a atmosférické jevy budou mén? dramatické. Pr?zkumy vzdálen?j?ích planet v?ak ukázaly, ?e je tomu p?esn? naopak.

Nad chladnými planetami, zejména jsou-li bez vegetace, ustanou vertikální cirkulace v atmosfé?e a horizontální rychlost v?tru pak m??e bez p?eká?ek nabýt ú?asných, z pozemského hlediska absolutn? ni?ivých rychlostí. Pokud je na t?chto planetách n?co stabilního, pak je to práv? vysoká rychlost v?tru v?etn? dlouhé ?ivotnosti tornád a ob?ích v?trných vír?. "Horké" planety, díky vertikulárním cirkulacím vyvolaným oh?íváním a chaotickým proud?ním teplého vzduchu na jejich povrchu mají i bez vegetace daleko "mírn?j?í" klima.

To neznamená, ?e na Zemi máme za?ít ignorovat globální oteplování, ale, ?e se máme více zajímat o cirkulaci vlhkosti a vertikální vzdu?nou cirkulaci, tedy zejména o vliv les? a prales?. V ur?itém vyvá?eném klimatickém systému m??e skute?n? r?st dodaného tepla vést k extrémn?j?ím klimatickým projev?m, resp. a? k rozpadu tohoto systému a jeho hlavních relativn? stabilních projev? a souvislostí.

Kdy? si odmyslíme dvojse?ný vliv planetárního tepla Zem? a oh?ívání jejího povrchu Sluncem, pak vertikální cirkulaci v pozemských podmínkách podporuje zejména "dýchání" vegetace (zejména les? a prales?). Odpa?ování vody z vodních ploch je také zdrojem energie a "materiálu" pro vertikální cirkulaci, rovná plocha jezer, p?ehrad a mo?í ale m??e také vítr urychlit. Nad holými rovinami mo?í, pou?tí a odlesn?ným terénem se mohou masy v?tru spí?e neru?en? pohybovat, mohou také nap?íklad za?ít válcovit? rotovat podél horizontální osy a zp?sobit dal?í ni?ivé jevy v atmosfé?e v?etn? vzniku tornád (po p?evrácení osy rotace z horizontály na vertikálu). Nad mo?em, zejména v tropických oblastech vznikají také obla?nost a srá?ky ni?iv?j?ího charakteru ne? jinde a úloha vodních ploch z hlediska vlivu na klima je tedy ?asto protich?dná. Kácení tropických prales? a les? (pokud porosty nejsou obnovovány) má na tvorbu klimatu z hlediska ?lov?ka jednozna?n? negativní vliv. Pozorujeme nap?. tyto vá?né díl?í p?í?iny (mechanismy) pro zm?ny klimatu (rychlost a sm?r v?tru, charakter a rozmíst?ní strá?ek, teplota ovzdu?í):

1) Naru?ení kolob?hu vlhkosti a vertikální cirkulace

2) Odstran?ní fyzické zábrany, která v p?ízemních vrstvách atmosféry brzdí a "láme" vítr (naru?uje plynulost jeho proud?ní), co m??e mít odezvu i ve vy??ích vrstvách.

3) Zvý?ení skleníkových plyn? v atmosfé?e (po vykácení de?tných prales? se uvolnilo velké mno?ství CO2)

4) Sní?ení vlhkosti vzduchu a následné zvý?ení dopadu UV-zá?ení, co m??e mít zp?tn? dopad na zdraví vegetace

5) Sni?ení pohlcování n?kterých skleníkových plyn? (zejména CO2)

6) Energie slune?ního zá?ení není zpracována vegetací a oh?ívá vzduch.

7) Les nedr?í p?du, nezachycuje prach a písek, dochází k vy??í erozi resp. ?í?ení pou?tí, tedy ke zp?tnému dopadu na zdraví vegetace, a ke zvy?ování ploch oh?ívajících vzduch

Je tedy mo?né ve?it studiím, které tvrdí, ?e lokáln? je mo?né pozorovat ochlazení klimatu po obnov? les? (nap?. v n?kterých ?ástech USA) nebo ?e pásy les? podél ?ínské zdi mají velký ochranný vliv na klima v okolí zdi a dokonce i ve vzdálených oblastech ?íny.

"Ve studii Preparing for a Changing Climate je mimo jiné sledována zm?na teplot mezi lety 1895 a 1999 ve státu New England (USA). Na v?t?in? území do?lo k k oteplení o 1 - 2,3 °C, ale v jedné ?ásti do?lo k ochlazení o 0,4°C.

Jak je to mo?né? Odpov?? je prostá. Zatímco tam, kde se teploty zvy?ovaly, docházelo k postupnému odles?ování, tak v ochlazující se ?ásti se rozloha les? zvý?ila." (Z p?ísp?vku Antonína Slej?ky do besedy forum@zeleni.net )

Oteplení v pozemských podmínkách následkem skleníkového efektu m??e zvý?it rychlost hurikán? a ni?ivou sílu tornád o 50%, jako i zvý?it ?etnost záplav a dal?ích problém? zp?sobených zm?nou charakteru srá?ek, co bude p?sobit dlouhodob? velké ?kody mnoha zemím. Nejmén? stejn? ni?ivé (spí?e v?ak mnohem hor?í) d?sledky na klima m??e mít úbytek les?, prales? a mo?ských ?as (?asy rovn?? pohlcují C02 a slune?ní zá?ení a produkují kyslík). Bojovat proti produkci skleníkových plyn? a p?itom být lhostejným k osudu les? a prales?, nem??e p?inést výrazn?j?í zlep?ení situace ani odvrátit její zhor?ení.

Samo otepleni ae m??e v pr?b?hu ?asu ukázat jako ?ádoucí. Nap?íklad, pokud se Zem? nachází ve fázi globálního ochlazování (co zatím nevíme) nebo ve fázi ?as od ?asu nastupující "lokální" doby ledové na n?kterých osídlených kontinentech, m??e globální oteplení na n?kterých ?ástech Zem? negativní d?sledky zmírnit.

M??e zmírnit i n?které d?sledky zm?ny intenzity zemského magnetismu, resp. p?epólování (inverze) nebo posunu magnetických pól? Zem?, které rovn?? mohou mít vliv na ochlazení klimatu (globáln? ?i na ur?itých kontinentech)

M??e zmírnit d?sledky zaprá?ení zemské atmosféry v d?sledku ?innosti civilizace, zvý?ené ?innosti sopek nebo pádem asteroidu. Zaprá?ení rovn?? m??e vést k podstatnému ochlazení, a to v extrémních p?ípadech i na celé roky.

Paradoxn? globální oteplení m??e p?inést lokální výskyt mraz? nebo dokonce uspí?it p?íchod doby ledové v ur?itých ?ástech sv?ta. Následkem oteplení m??e i ve st?ední a severní Evrop? nastat doba ledová. Oteplením povrchových vod v oceánech se tyto povrchové vody z?edí (zmen?í se jejich hustota) a teplý Golfský proud se pono?í do hloubky oceánu d?íve, ne? dorazí k b?ehu kontinentu, a neodevzdá své teplo.

Zatímco v jedné ?ásti evropského ?i amerického kontinentu, která m?la podnebí typicky vnitrozemské, s chladnými zimami a typickými vnitrozemskými srá?kami dochází ke zmírn?ní zimy a p?íchodu "mo?ského" klimatu ("mo?ské" bou?e, "mo?ský" typ obla?nosti a srá?ek, tajfuny, hurikány, p?ívalové de?t?) v jiných ?ástech dochází k nástupu chladn?j?ích zim nebo ke zmírn?ní srá?ek. Nebo je po?así mén? souvislé a dochází jak k ne?ádoucím projev?m "mo?ského" klimatu, tak k prudkým mraz?m, p?esto?e mrazy mohou být jen krátké. "Mo?ské" bou?e mají nejen odli?ný charakter, ale také se ?asto p?ímo vytvá?í z mo?ské vlhkosti, která díky energi?t?j?ím proces?m v atmosfé?e m??e snáze pronikat nad pevninu. Dochází n?kdy ke vzniku obrovských vír?, které "nasávají" po celé týdny mo?skou vlhkost nad kontinentální pevninu. Zm?ny klimatu mají ji? dnes charakter trendu, který, pokud se jej nepoda?í zvrátit, p?inese i do st?ední Evropy ?asté záplavy, p?ívalové de?t? a tornáda. Jestli?e v uplynulých tisíci letech byla nap?. v povodí Vltavy velká záplava pr?m?rn? dvakrát sto let, v na?em tisíciletí to mohou být záplavy i ?ty?i nebo deset za sto let. Záplavy v Praze a Bratislav? tedy byly z hlediska statistiky nejen standardním jevem (m?ly dokonce spo?d?ní), ale za?átkem st?edoevropského trendu zvy?ování ?etnosti záplav jak z d?vod? v?t?ích zimních srá?ek (a jarního tání), tak zvý?ení p?ípad? p?ívalových de?ť? a dal?ích problémových jev? "mo?ského" klimatu.

Prudkost a ?etnost "tropických" bou?í, tornád, prudké klimatické zm?ny zp?sobující nap?. mráz v Kalifornii, jako i to, ?e se nad pevninu p?esouvá mohutná obla?nost mo?ského typu zp?sobující nap?. i u nás ji? známé mohutné p?ívalové de?t?, to není jen dílem globálního oteplení a zvý?ení celkové energie v atmosfé?e, ale i dal?ích faktor?, z nich? za nejd?le?it?j?í pova?ují úbytek les? a ?í?ení pou?tí.

Musíme si také uv?domit, ?e pokud dojde vlivem globálního oteplování k tání polárního ledu a zvý?ení hladiny sv?tových mo?í, nastane na dobu n?kolika tisíc? a? desítek tisíc let roz?í?ení mo?í na úkor pevniny, co op?t povede k r?stu obla?nosti, ke zvý?ení jejího mo?ského charakteru (do doby ne? voda na pólech op?t zamrzne nebo bude její p?ír?stek kompenzován úbytkem vody v d?sledku chladnutí Zem?; v tomto procesu je voda postupn? chemicky a fyzikáln? vázána p?i reakci s materiálem chladnoucí zemské k?ry).

Pokud obnovou les? ani sní?ením emisí skleníkových plyn? nedoká?eme zmírnit nástup oteplení globálního klimatu, m??eme pou?ít je?t? n?které dal?í zásahy.

M??eme rozptýlením solí ?eleza na povrchu mo?ských vod zvý?it r?st ?as. ?elezo je zde hlavním chyb?jícím prvkem a jeho malé mno?ství zde doká?e siln? podpo?it produkci biomasy.

M??eme rozptýlit n?jaké ne?kodné ?ástice ve vrstvách atmosféry, které sní?í dopad slune?ních paprsk? na zem a napodobit tak d?sledky velkých sope?ných erupcí. ?ím budou ?ástice men?í, tím déle se udr?í v atmosfé?e a tím bude postup efektivn?j?í.

M??eme postavit klimatické hráze z ob?ích výparník? které, p?esto?e budou vlastn? topit, doká?í na principu zvlh?ení ovzdu?í a zvý?ení vertikální cirkulace zvrátit ne?ádoucí zm?ny klimatu na obrovských územích. Podobný efekt mohou mít i velké vertikální v?tráky a v men?í mí?e i v?trolamy.

Po?así m??e ovlivnit i um?lé zavla?ování velkých ploch.

Lidské stavby (silnice, budovy, viditelné ing. sít?) by v p?ípad? "p?eh?átí" klimatu m?ly dostat sv?tlej?í, reflexn?j?í popvrch (bílý, st?íb?itý). ?erné silnice a dálnice a sít? ?edých betonových m?st p?edstavují vlastn? velmi výkonnou topnou spirálu kolem Zem?. Po jejich "p?ebarvení" by nastal minimáln? místn? citelný odliv tepla. Zele? kolem cest a dom? m??e situaci podstatn? zlep?it. Zele? v blízkosti staveb má ov?em velkou nevýhodu, ?e brání vysou?ení zdiva, které pak v mrazivých zimách praská. Hrady, které byly stovky let nedobytné, doká?e za pár let zni?it n?kolik strom?, které vyrostly v blízkosti zdí a hradeb. Reflexní nát?ry a volba sv?tlej?ích tón? krytin, betonu, asfaltu a omítek jsou proto n?kde lep?ím ?e?ením.
************************************** konec</HTML>



Jméno: 
Email: 
Téma: 
Prevence SPAMU:
Níže uvedený kód vložte do vstupního pole. Toto je prevence proti automaticky vkládaným příspěvkům.
  ******    *******   **     **  **    **  ******** 
 **    **  **     **  **     **  ***   **  **       
 **        **         **     **  ****  **  **       
 **        ********   **     **  ** ** **  ******   
 **        **     **   **   **   **  ****  **       
 **    **  **     **    ** **    **   ***  **       
  ******    *******      ***     **    **  ******** 
Toto je moderované fórum. Vaši zprávu musí schválit moderátor nebo administrátor, do té doby bude skryta.


 
Máte-li dotaz nebo připomínky,
kontaktujte nás: info@ielektro.cz
 
Reklama na stránkách iElektro.cz
 
Copyright © 2001-8 iElektro.cz